Nová knížka je dopsaná ;) / Nově i podcast ;)
Asi tak od ledna jsem měla pocit, že ty dny, týdny a měsíce, jako by letěli neuvěřitelnou rychlostí a od května se to snad ještě ztrojnásobilo ;)
Vždycky jsem si to uvědomovala třeba ve chvíli, kdy k nám přišli opsat vodu a já se ptala, jestli si to náhodou nespletli, že tady určitě byli před týdnem. A ono ne, byli u nás skutečně před měsícem. Nebo když mi kadeřnice psala, jestli jsem v pořádku, že už jsem tam dva měsíce nebyla. No já si říkala, že ty vlasy vypadají po “měsíci” barvení nějak divně :D. A nebo když se mě přítel ptal, co chci k narozeninám a já na něj vykuleně koukala, proč se mě tak brzo ptá, že je ještě spouusta času a on dodal, že moc ne, že už je červen.
Na jednu stranu se nebylo čemu divit, když se pustíme do něčeho nového a všechno se za pochodu učíme a za den vstřebáme tolik informací, že nám to kolikrát ani hlava nebere, tak nějak to vážně rychle plyne ;) Občas jsem si přišla zase jako ve škole, když člověk přešel do jiného těžšího ročníku a měl pocit, že se to nezvládne všechno naučit, i když ta jeho škola byla vysněná. A že bude štěstí, jestli vůbec proleze, ale jak ty dny plynou nějak si v tom postupem času udělá systém a naučí se ve všem chodit, že má pak pocit, že je to vlastně strašně jednoduchý, že pak nemá problém prolézt vlastně i s vyznamenáním ;)
A tak od začátku července jsem měla konečně pocit, že má ten den zase 24 hodin. Že to tak nějak všechno ještě víc v klidu plyne. Že už víc převládá toho známého, než neznámého. A že to kafe po ránu krásně voní, nejen občas, ale každej den. A užívat si právě těch maličkosti každej den je prostě úplně nejvíc.
A tak jsem si to chtěla pořádně užít. Navíc rozbitý telefon před dvěma týdny (nevím jak to dělám, když ho neztratím, tak ho rozbiju) mi k tomu klidnému plynutí, ještě víc pomohl ;) Vytáhli jsme i náš domeček na kolečkách. Náš nejmilovanější obytňáček a přespávání v něm, pěkně venku v přírodě si vážně užívám, že teď vyrážíme celkem pravidelně ;)
A taky jsem od začátku července hodně psala… Knížka je dopsaná ;) Ještě se neradujme (i když já se už teď strašně raduju, že JE ♥), jelikož je zatím pouze na papíře, a než se přepíše do počítače a udělají korektury… protože jsem si už jednou knížkou prošla, tak vím, že času dost, než má člověk konečně knížku v rukou ;) Ale je prostě už celá hotová a mám z toho radost největší. A vždycky když si ten příběh tak pročítám, čím dál víc ho zbožňuju, je v něm přesně to, co jsem si v něm přála mít, aby člověku co nejvíc pomohl při jeho cestě za splněným snem.
A jak jsem tak každý den psala, tak jsem tak nějak rozepsaná, že se mi chce i zase psát sem a přidávat na sociální sítě. Takže komu to moje občasný psaní, moudrování, fotky chybělo, zase se může na co těšit.
Vlastně, když už jsem u toho… Co mě za poslední měsíce vážně hodně překvapilo bylo, kolik mi během té doby přišlo zpráv. Od Vás ;) Že už Vám chybí moje příspěvky, jestli jsem v pořádku a kdy zas budu aktivní na sociálních sítích a jestli už máme otevřenou kavárnu :) Vážně mě to vždycky strašně hezky překvapilo ;) Ale jak píšu v knížce Co mě naučil Mňaukísek, to že občas nic nepřidám na sociální sítě neznamená, že bych neměla co přidat, nebo že je něco špatně… Jen jsem zaneprázdněná svým vlastním životem a ten mě baví prožívat často mnohem víc, než mít zrovna po ruce telefon a všechno dokumentovat ;)
Každopádně, většinou jsem se snažila každému odepsat, když mi to přišlo zrovna ve chvíli, kdy jsem měla telefon v ruce nebo byla zrovna na notebooku. Že jsem živá, zdravá, šťastná :) A že kavárnu už otevřenou máme, vlastně… otevřeli jsme dvě v úplně stejný den :D Ta druhá je tedy jen přes léto ;) Holt nějak se to sešlo a my si říkali, že by ta příležitost podruhé taky nemusela přijít, a tak proč to nezkusit ;) Jestli jste ale třeba na někoho zapomněla, moooc se omlouvám, každopádně moc děkuju, že jste si na mě nejen vzpomněli, ale i napsali ;) Je to strašně hezký od Vás ;)
No a myslím, že už jsem toho napsala víc než dost, takže se mějte moooc krásně a já jdu postupně přepisovat knížku, aby byla co nejdřív u Vás.
Elen
No a kdo nemá úplně čas, všechny ty věty číst, může si je poslechnout tady ;)
